Famózní vítězství na turnaji v Plané nad Lužnicí...
Výběr toho nejlepšího co kdy splodila Viktoria Vestec a vůbec český fotbal, vyjel na výlet na těžce obsazený turnaj do Plané nad Lužnicí (8.týmů) a neudělal ostudu.
Již páteční soustředění před turnajem ukázalo, že základ týmu je pevně postaven a vydrží jakékoliv nátlaky soupeřů, odolá úplatkům i nesmyslným sázkám:)
Název týmu hovořil za vše a jelikož jsme skromní hráči nemohli jsme se jmenovat jinak než REPRE:)
Sobotní ráno, kdy se sešel kompletní mančaft, protože část týmu měla individuální přípravu, byl v dobré náladě a plný očekávání po již proběhlých oslavách vyhraného turnaje???...
Do zápasů vlítla Repre jako uragán a začala rozdávat výsledky 3:0, 5:0 a tak dále...Klíčovým zápasem byl zápas s Bad Boys, za které nastoupil i šikovný ligový fotbalista Šimák, avšak na naši taktiku byl krátký. Po namlsání kdy vedl 2:0, jsme ustopili od taktiky POVOLIT a zařadili UTÁHNOUT, takže 2:3 a nashle...
Turnajem jsme se potili dále a šestý zápas na nás nastoupili ambiciózní domácí s B týmem a takticky nás porazili, prostě do zdi o šesti obráncích se nedostane ani myš, natož nějaký obtloustlý noblesní medvídek v útoku:), branku vsítil pouze náš štírek v útoku Václav D., takže 1:2 a to byl zvednutý prst, nebo možná návnada pro klíčového soupeře?:)
Ke konci základních skupin změnil pořadatel pravidla kvůli extrémnímu, tropickému počasí a řekl, že výsledky ze skupiny jsou výsledky konečné.
To nás však nezaskočilo, protože nám scházel poslední zápas s nejsilnějším týmem turnaje A týmem Plané (1.A třída). Takže malé finále bylo před námi a ihned od začátku bylo jasné, že pujde o souboj na život a na smrt...
Nás kapitán, nejlepší a nejsympatičtější hráč tohoto turnaje na věky věků Radimek naordinoval taktiku, teď prostě makáme i kdyby sme tu měli chcípnout a tak se i stalo, makali jsme jak o život, Francík v bráně předváděl kouzla jak Capperfield a tak jsme už jen čekali na gól a on přišel, kapitán to vzal na sebe 1:0 a hotovo....do konce jsme již kontrolovali výsledek, Francík i za pomoci tyče, kdy jsme byly všichni zralý na přebalení spodního prádla, ale vše klaplo a stali jsme se MISTRY TURNAJE....
Následovala koupel v Lužnici, ceremoniál, nekonečné oslavy, kdy všechny týmy viděli i slyšeli do pozdních nočních hodin, že MISTŘI nejsme jenom na hřišti:)
Všem spoluhráčům, kapitánovi, prezidentovi týmu Míšankovi, Gustavovi a hlavně početnému týmu fotbalových přítelkyň, patří velký dík za tento nevšední zážitek:)